Tipy na výlet

Je možné využít velkého množství cyklotras (půjčovna kol v obci) nebo 15km trasy pro kolečkové brusle údolím řeky Vltavy. V obci je nově vybudován tenisový kurt (pronájem po domluvě) je možné splavit řeku (půjčovna lodí 10 km) nebo se projet parní lokomotivou. Na nedaleké Lipenské přehradě je možné věnovat se vodním sportům (20 km) nebo při nepřízni počasí je otevřen krytý bazén ve Volarech (15 km) nebo Heidmule D (5 km).

V zimě je tu 70 km udržovaných běžeckých tratí a pro sjezdové lyžování jsou tu kopce v Českých Žlebech (4 km), Strážném (8 km) nebo velký areál v SRN (20 km). V obci je hospůdka, kam je možné zajít na jídlo a dobře zásobený market.

Informace o dalších možnostech můžete též najít na stránkách Obce Stožec.

Plešné jezero

Na dně karu tvořícího severovýchodní svah vrcholu Plechý se lesknou vody Plešného jezera, údajně nejkrásnějšího z osmi šumavských jezer. Leží v nadmořské výšce 1090 m a jeho hloubka se pohybuje kolem 18 m. Před zvýšením jeho hladiny při stavbě Schwarzenberského kanálu břehy lemovaly balvany. Dodnes vyčnívá nad hladinu jeden s nápisem „J. S. AUGUST 1868" a schwarzenberskou korunkou - připomíná návštěvu tehdy osmiletého knížete Jana Schwarzenberka. Od roku 1911 stávala u jezera turistická chata, která byla později zrušena. Nejlepší výhled na jezero je z plošiny vysoko v úbočí hory Plechý, kde stojí památník Adalberta Stiftera, spisovatele a velkého milovníka Šumavy. Z jezera vytéká Jezerní potok, jeden ze šumavských přítoků Vltavy a hlavní zdroj vody ve Schwarzenberském kanálu. Hodnotným územím jsou stěny karu, kde kromě 300 let starých smrků rostou i vzácné druhy rostlin. Plešné jezero je spolu s vrcholy pohraničního hřebene součástí I. zóny NP Šumava.

Třístoličník

Jedním z nejnavštěvovanějších šumavských vrcholů je Třístoličník (1311 m), kterým na západě končí hlavní pohraniční hřeben Šumavy začínající horou Smrčina. Na vrcholu se tyčí tři skaliska, která dala Třístoličníku jméno a z nichž je nádherný výhled na bavorskou část Šumavy. Na Třístoličníku je hraniční přechod pro pěší, na bavorské straně hranice stojí horský hotel Dreisesselhaus.

Schwarzenberský plavební kanál

Unikátním vodním dílem Šumavy je Schwarzenberský kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje, nejdelší stoka na plavení dřeva u nás. Projektoval a postavil jej v letech 1789 až 1822 schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer. Kanál sloužil k plavení polenového dříví ze šumavských lesů k Dunaji a k Vltavě, však umožňoval i plavbu klád přes 20 m dlouhých. Stavěl se ve dvou etapách, nejprve tzv. starý kanál od ústí potoka Světlá do řeky Grosse Mühl k osadě Jelení vrchy a poté úsek od Jeleních vrchů k Rosenauerově nádrži na úpatí Třístoličníku, který však vznikal až po smrti autora projektu. Celková délka kanálu včetně regulované části potoka Světlá a smyků je téměř 90 km. Jeho šířka se pohybuje v rozmezí 3 až 4 m. Napájely jej vody Plešného jezera, tří nádrží a 27 potoků. Stavitelé museli překonávat celou řadu potíží, např. vykopat skrz Jelení hřbet tunel dlouhý 419 m, postavit akvadukt v údolí Koňského potoka nebo zdvihnout hladinu Plešného jezera o 3 m. Poslední plavba kanálem proběhla roku 1962, i když některé jeho části se přestaly užívat již koncem 19. století. Dnes je kanál ve špatném stavu, na mnoha místech je poškozen a jeho větší část je bez vody. Přesto je chráněn jako vzácná technická památka. Každoročně se zde několikrát v průběhu turistické sezóny koná ukázkové plavení dřeva.

Stožeckou skálu, Trojmezí a další.

Texty částečně převzaty z publikace Jihočeský kraj - Prachaticko, 2007